Věžní hodiny

O věžních hodinách se nachází v kronice tento záznam: „V roku 1708 dne 12.Debris daly se hodiny na věžu, kteréžto hodiny D.Č, hodný pan farář Carolus Slanina sám svým nákladem a svým rozumem udělati dal. Na faře frýdlantské roku 1698 dělané sú, kteréžto hodiny Antonín Kraut dělal, ale rozkazaním a vyměřením nahoře psaným panem farářem. I také tenž jmenovaný pan farář takové hodiny chrámu Páně daroval. A Antonín Kraut, ten čas rektor frýdlantský svou prací na věžu jich vypravil.“

Tyto hodiny byly majetkem zdejšího farního kostela. Místní obec měla za povinnost je převzíti, v dobrém stavu zachovávati a platiti tomu, který je natahoval (každoročně 10 zlatých a 50 grejcarů rakouské měny). Další zápis o hodinách v kronice je až z roku 1953:

„Věžní hodiny byly v nepořádku a při opravě kostela a věže, kdy k nim měl každý přístup, byly znečištěny, zaprášeny a poškozeny. Opravy se ujal pan Josef Knopp z Frýdlantu-Kamence, který je znám jako všeumělec. Pomáhal mu zámečník Cyril Adamec. Natahování obstarával pan Antonín Studenský, ředitel kůru a obětavý varhaník, jehož dochvilnost byla známá (býval denně první v kostele). Měl na starosti i hodiny v sakristii a měl radost když šly na vteřinu přesně. Hodiny věžní šly, ale nebily po odnětí zvonů za 2. světové války. Uvažoval jsem, jak odpomoci. Pomohl pan Siatko, který vyprosil na panu Pavliskovi staré plynové bomby různé velikosti.Za pomoci jejich synů a jejich kamarádů byly tyto dopraveny na věž a bití hodin upraveno…“

Dalším, kdo se staral o věžní hodiny, byl pan Oborný, který tuto „funkci“ předal v roce 1970 panu Stavárkovi. Hodiny již potřebovaly generálku Tu pan Stavárek provedl a současně upravil mechanismus tak, aby nebylo nutné natahovat mechanismus denně, ale pouze obden. Současně provádí jejich seřizování, protože mechanismus je citlivý na vlivy počasí. Při chladnu se hodiny opožďují, za tepla se zrychlují. Bití hodin je stále napojeno na bomby: to co bylo původně vymyšleno jako provizorium se ukázalo jako vyhovující i do budoucna. Pan Stavárek při provádění generální opravy mechanismus bití odmontoval a chtěl hodiny připojit na nové zvony. Po konzultaci se zvonařem však bylo od tohoto záměru upuštěno s ohledem na nebezpečí poškození zvonů a tak laické řešení z dřívějška slouží dodnes.

Ve starých filmech můžeme ještě vidět, jak se zvony rozhoupávaly ručně pomocí lan, někdy k veliké radosti kluků, kteří se na lanech houpávali. Naše zvony jsou napojeny na aparaturu. Každý zvon má samostatný motor i časové spínání, které je možné ovládat ze sakristie.

Ve všední den nás k bohoslužbě, k polednímu a večernímu AVE zve zvon MARIA. V neděle, svátky nebo při pohřbech se rozeznívají zvony BARTOLOMĚJ, MARIA a CYRIL (JOSEF méně často). Zvon Pavel není funkční. Tyto zvony se zapínají ručně a nejsou časovány.